Divočina v Hrubém Jeseníku

Divočinu si většina z nás představuje jako nějakou odlehlou exotickou lokalitu. V prvních týdnech září jsme se ale s pátými ročníky přesvědčili, že divočinu nalezneme i v České republice. Jedná se totiž o jakoukoliv část území, která je v původním stavu, jak ho příroda vytvořila. S dětmi jsme se tak vydali na cestu poznávání přírody Hrubého Jeseníku. 

V první části poznávacího výletu jsme se procházeli kolem Skalního potoka. Pan průvodce nám vycházku doplňoval o zajímavé informace o přírodě, zejména se nám líbily odborné názvy živočichů. Například výr velký se odborně označuje jako „bubo bubo“. Žáci se aktivně zapojovali, sledovali zvláštnosti přírody, zkoumali části fauny i flory pod lupou a dalekohledem pozorovali vzdálené body.

Na druhou část poznávacího výletu jsme se přesunuli do Karlovic. Ve vzdělávacím centru Mlýn jsme byli uneseni nádhernými fotografiemi přírody, které pořizoval sám pan průvodce. Skrývá se za nimi obrovský kus práce, o čemž nás přesvědčil povídáním o vzniku jednotlivých kousků. Řekli byste, že většina z nich byla pořízena někde daleko v exotických oblastech, ale opak je pravdou. Velká část fotek, nad kterými jsme žasli, byla pořízena právě u nás.

A co jsme si z výletu odnesli? Divočinu nemusíme hledat daleko. Máme tady nádhernou přírodu, která jen čeká, až zanecháme svých uspěchaných životů a vrátíme se zpět k ní. Přece jenom jsme její součástí, nepodceňujme tedy její ozdravnou a uklidňující sílu. Úkol do budoucna zní tedy jasně: najít rovnováhu mezi rušným moderním životem a přírodou.